† 16. 12. 2008 | kód autora:
a4WDěti se shodli že budou válčí asi pozítří. Paní učitelka dětem zadala samostatnou práci a Pepík ji mněl jako první a jěště k tomu se nechal vyvolat z matematiky. Bylo po škole a děti mněli poobědě, přišli domů a hned hlásili co mněli na oběd a Pepík se chlubil že dostal dvě jednički a Anička že dostala jednu jedničku a jednu dvojku. Tati tak jestly dostanu podstromeček to kolo naučíš mně na něm jezdit? jistě ale zítra když jsou vánoce tak my dneska musíte pomoct se zdobením stromku ano? Jo řekla Anička už se těším. Tak se začalo pomalu stmívat a děti z maminkou a tatínkem zdobyli stromek a náramně je to bavilo věžte nebo ne ale mněli nádherný stromeček. Tak a teť zdývá jenom hvězda kdo jí pověsí? PTÁ SE TATÍNEK... Já můžu řekla Anička tak jí tatínek nadzvedl a pak si jenom pochvalovali že stromeček krásně nazdobyli. Tak ale teť už honem spát zítra jsou přece ty vánoce. Tak dobrou noc děti řekla maminka a tatínek. Dobrou řekli děti. Byl večer a děti z rodiči si rozbalovali dárky Anička na maminku: dívej mami já sem dostala kolečkové brusle a Pepík taky! Tohle je pro tebe mami, jé copak to je to já nevým řekla Anička. Jé to je parfém a jak krásně voní. To jepro tatínka co tam máš tati, ptáse Anička holící strojek mami cosi ještě dostala? Stíny a lesk a co máš ještě ty Pepíku? Já sem dostal prak, luk a mobyl!!! A co ty Aničko já rádio. Tak řekl tatínek a je po vánocích. Přišla k nim na návštěvu babička a tatínek jí nebídl kafe, babička poděkovala. vypili kafe a babička říkala ža už musí jít ale nepřišla z práznou donesla nám ty nejlepší buchty které babaička umí. Děti a rodiče pojedli a šli spát.
† 16. 12. 2008 | kód autora:
a4WDlouhý den na nás čeká řekla Anička večer Pepíkovi. Klid řekl Pepík však mi to všechno zvládnem.
Druhý den ráno maminka připravila dětem snídani ale oni si jí ani nevšimly, pozdravily maminku k dobrému ránu a rychle utíkali pro Filipa, tak jdeme Filipe dneska máme ten důležitý den.
Prvňa ať jde Pepík a najde skrýš kam zakopeme zlatý kámen. Tak šli a šli a najednou je napadla babitčina zadrada. Filip povýdá to je dobrý náped. Babi můžeme si něco u tebe na zahrabě zakopat? Ale jistě, nedáte si koláč když už ste tady? Ne omlouváme se ale my musíme jěště něco zařídit, tak ahoj babi. Myslím že tu skrýš nenajdou co vy já taky myslím že ne já taky ale nejsem si jistá.
Tak hledali místo kam na zahradě přesně zakopou zlatý kámen uviděli babitčinu starou jabloň a hned věděli že pro zlatý kámen je nejlepší místo zrovna tady.
Už se začalo stmívat a děti rychle běželi domů abi stibli maminčiny víborné buchty s mlékem. Zítra musíte do školi tak bežte spát. Dobrou noc mami řekla Anička a Pepík. Už je ráno řekla Anička, stávej Pepo musíme do školi! mami já chci tu buchtu co byla včera na večeři, máš štěstí Pepíku jěště tu kousek je a je tu i pro Aničku. Mami mně se dneska nechce jít do školi. Ale musíš spousta dětí chodí do školi a kdybis nechodil tak bys bil hloupí. Tati opravdu musím? slyšel si maminku nebo ne? ale jo slyšel. Tak ahoj.
Jo a jen tak mimo článek můj brácha je ten nejlepší brácha pod sluncem!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
